středa 25. července 2012

Začínám mít na sebe vztek

Znáte takový ten pocit, že se můžete nacpat, uděláte to a pak na sebe máte hrozný vztek? Já to mám vždycky večer, kdy mužkej jde třeba na pivo a já z nějakého nepochopitelného důvodu jdu rabovat do špajzu. Nikdo mě nevidí, tak se to nepočítá. Ale vám to přiznávám. Ani jsem neměla nějak hlad, prostě to byl snad instinkt. Jsem sama doma, nikdo mě nevidí, tak to udělám. Pak si řeknu, tak od zítřka už žádné podvádění, ale stejně za pár dní je stejná situace. Sakra. Ta moje vůle. Dokázala jsem po 18 letech přestat kouřit a tohle nedokážu? Proč? Jídlo je návykovější než cigáro? No jasně asi jo. Jídlo prostě k životu potřebujeme.
Říkám si, že na sebe vymyslím nějaký trest za porušení nebo naopak odměnu. Jenže.... Co mě donutí pak ten trest vykonat nebo proč bach si tu odměnu nemohla dopřát i tak. Tudy cesta nevede.
Já jsem v tu chvíli jak smyslů zbavená, nic mě nepřesvědčí. Řeknu si, že si vezmu jen trochu, ale u té trochy nikdy nezůstane.
Je to hrozná slabost a já se za to stydím. Sama na sebe mám vztek.

2 komentáře:

  1. To znám, přesně to samé se mi taky stává. Doma nikdo, nudím se, jdu jíst. Kdysi to bývaly fakt šílené nájezdy a opravdové přejídání. To jsem měla ale více psychických problémů. Teďka už to není tak časté a v menší míře. Anebo se to snažím řešit něčím jiným. Například jsem si celkem zvykla, že když jsem doma sama třeba celé odpoledne, tak si dám vodní dýmku a snažím si ten den užít a nemyslet na jídlo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jídlo je hrozná droga. A ty chutě někdy překonat, hlavně pokud je člověk sám, je těžký. Ale vodní dýmka je dobrý nápad:)

      Vymazat